Gauntlet Loop. Dejte AI laťku, se kterou se nedá hádat
Tři odstavce vyrobily 55 000 řádků herního kódu a skóre 5,05 z 10. Metoda za tím funguje i na firemních výstupech a nejužitečnější jsou právě ta upřímná čísla.
Za poslední tři měsíce jsem nechal Claude Code napsat asi 40 % nového kódu v jednom z našich projektů. Funguje to. Ale ne tak, jak byste čekali.
Čekal jsem, že budu zadávat úkoly a kontrolovat výstupy. Takový manažer, který deleguje na junior vývojáře. Ve skutečnosti to vypadá úplně jinak. Sedím u kódu stejně dlouho jako předtím. Jen dělám jiné věci. Míň psaní, víc čtení. Míň mechaniky, víc přemýšlení o tom, jestli to, co agent navrhl, opravdu dává smysl v kontextu, který on nevidí.
Nevím, jestli je tohle dlouhodobě udržitelné. Upřímně.
Zkoušel jsem obojí. Cursor je příjemný na menší úpravy, kde chcete zůstat v editoru a nechcete opouštět flow. Na větší úkoly (přepiš tuhle službu, zrefaktoruj tuhle vrstvu, napiš testy na celý modul) mi vyhovuje Claude Code víc. Důvod je jednoduchý. Pracuju s ním v terminálu, vidím přesně, co dělá se soubory, a konverzace si udrží delší kontext. Když mu vysvětlím architekturu projektu a pak zadám pět úkolů po sobě, pamatuje si, co jsem mu řekl na začátku.
Copilot používám na autocomplete. Na nic víc. Codex od OpenAI jsem zkoušel na dvou projektech a vrátil jsem se zpátky. Výstupy byly v pořádku, ale interakce mi nesedla. Možná se to změnilo, nesleduju to aktivně.
Update, červenec 2026. Codex je zpátky v rotaci, protože OpenAI přešel na účtování pay-as-you-go. Agentické úlohy na něm dnes běží vedle Claude Code a zbytek článku zůstává v dubnové podobě.
Tohle jsou moje preference. Ne doporučení. Každý tým si musí najít, co mu funguje.
Na jednom klientském projektu jsem agentovi zadal úkol přepsat middleware vrstvu. Asi 1 200 řádků kódu, nic složitého na pochopení, ale spousta mechanické práce. Agent to udělal za dvacet minut. Já jsem strávil hodinu review. Výsledek byl čistší než původní kód. Testy procházely, edge cases byly pokryté, dokonce i pojmenování proměnných bylo konzistentnější než to, co tam napsali lidé.
Na tom samém projektu jsem mu o týden později zadal úkol navrhnout změnu v databázové vrstvě. Vypadalo to dobře. Testy procházely. Až při manuálním review jsem si všiml, že v jednom scénáři by smazal záznamy, které měly zůstat. Ten scénář v testech nebyl, protože ho agent při generování testů nepovažoval za důležitý. Logicky, neměl jak vědět, že ten scénář existuje. Ta informace byla v e-mailu od klienta z doby před třemi měsíci, ne v kódu.
Tohle je ten moment, kdy si uvědomíte, že agent není junior vývojář. Junior vývojář by se zeptal. Agent ne.
Tým okolo Turborepo sdílel, jak používají AI agenty při vývoji. Plně autonomní smyčka, agent píše kód bez dozoru, nefunguje na produkční kvalitu. Jejich agenti generovali kód, který procházel testy, ale obsahoval chyby v logice, které by zkušený vývojář zachytil intuitivně.
Není to překvapení. Ale je dobře, že to řekl někdo s váhou. Protože na LinkedInu pořád vidím posty typu „AI mi nahradilo celý tým" a „vibe coding je budoucnost". Možná pro MVP. Pro systém, na kterém běží provoz, to nestačí.
Aktualizace z 24. července 2026. Tato část zachycuje náš stav z dubna. Od té doby používáme ručně spouštěný Shadow proces s WorkOrderem, schválením plánu, přesnými kontrolami a nezávislým review. Agent stále neprovádí merge ani deploy. Podrobný model popisuje nový článek o řízeném agentním workflow.
Nejlíp to jde tehdy, když agentovi dám dost kontextu. Když mu vysvětlím proč, ne jen co. „Přepiš tenhle endpoint" je slabý prompt. „Tenhle endpoint zpracovává webhooky z platební brány, musí být idempotentní, protože Stripe někdy pošle stejný event dvakrát." To je prompt, se kterým agent pracuje dobře.
Rozsype se to ve chvíli, kdy od něj čekám znalosti, které v kódu nejsou. Byznys pravidla, výjimky, dohody s klientem, historická rozhodnutí. To všechno musí přijít ode mě.
Typický backend endpoint spadl z 3-4 hodin na 1,5-2 hodiny. Ale pozor, ten ušetřený čas nejde na to, že dělám míň. Jde na to, že dělám jiné věci. Víc review, víc přemýšlení o architektuře, víc komunikace s klientem. Celkový output týmu je vyšší, ale ne proto, že bychom psali víc kódu.
Za tři měsíce jsme neměli bug v produkci způsobený AI-generovaným kódem. Měli jsme dva případy, kdy by agent nasadil něco špatného, ale review to zachytilo. Takže ano, proces funguje. Ale stojí na tom review, ne na agentovi.
Nevím, co se stane, až budou modely lepší. Možná za rok budu psát článek o tom, jak jsem se mýlil a agent zvládne i architekturu. Možná ne. Teď vím jen to, co vidím. Agent je výborný na mechanickou práci a nebezpečný na rozhodnutí, kde záleží na kontextu mimo kód.
A ještě jedna věc, která mě trápí. Když mladší vývojáři v týmu začnou používat agenty brzy, naučí se psát kód? Nebo se naučí jen číst a schvalovat kód? To není totéž. Nemám na to odpověď.
Pokud přemýšlíte, kde ve vašem vývoji AI pomůže a kde ne, ozvěte se, rád si o tom popovídám.
Tři odstavce vyrobily 55 000 řádků herního kódu a skóre 5,05 z 10. Metoda za tím funguje i na firemních výstupech a nejužitečnější jsou právě ta upřímná čísla.
Červenec 2026 přinesl nejprudší zlevnění AI modelů v historii a 73 procent firem stejně překročilo rozpočet. O účtu nerozhoduje cena tokenu, ale počet tokenů na jednu dokončenou úlohu.

První automatizaci vybírejte podle práce, dat, rizika, vlastníka a možnosti návratu zpět. Jeden pilot pak ověřte dříve, než jej rozšíříte.