Slovensko.sk a miliardy na digitalizaci: Proč velké IT projekty padají a jak to změnit

Slovensko.sk mělo být bránou k moderní digitální veřejné správě. Po letech investic a miliardách z eurofondů je realita rozporuplná. Některé služby fungují, mnohé jsou těžkopádné a občané se jim vyhýbají. Nový plán obnovy přináší další stovky milionů eur na digitalizaci. Tentokrát to musí dopadnout jinak.

Kde se ztrácejí miliardy

Podle NKÚ bylo od roku 2014 na digitalizaci veřejné správy vyčleněno více než 1,5 miliardy eur z eurofondů. Výsledky jsou nerovnoměrné. Podle posledních průzkumů využívá elektronické služby státu dobrovolně méně než 30 % občanů, zbytek jen tehdy, když musí.

• Slovensko.sk funguje, ale uživatelská zkušenost zaostává za komerčním standardem
• Elektronické schránky jsou povinné pro firmy, ale UX odradí i technicky zdatné uživatele
• Mnohé resortní systémy spolu stále nekomunikují

Problém není v technologii. Problém je ve způsobu, jakým se veřejné IT projekty řídí.

Proč velké IT projekty padají

Většina veřejných IT projektů se stále řídí vodopádovým modelem. Dlouhá specifikace, dlouhý tendr, dlouhý vývoj. Než se systém dodá, požadavky se už dávno změnily a specifikaci mezitím nikdo nepřepsal. K tomu se přidává velikost. Místo malých, měřitelných kroků se zadávají obrovské projekty za desítky milionů, a čím větší projekt, tím větší riziko, že spadne celý najednou.

Zadání navíc vzniká z právních požadavků, ne z potřeb reálných uživatelů. Tak vznikají systémy, které formálně splňují zákon a zároveň je nikdo nechce používat. Veřejné zakázky pak často vedou k závislosti na jednom dodavateli. Systém už nikdo jiný neumí rozšířit ani opravit a dodavatel si diktuje ceny.

Nade vším tím chybí produktové řízení. Veřejné IT projekty nemají product ownera, takže nikdo neměří, jestli systém skutečně řeší problém, a nikdo nesleduje metriky používání. Projekt se „dokončí“ a jde se dál.

Jak řídit veřejný IT projekt jinak

Zkušenosti ze zemí jako Estonsko, Dánsko či Velká Británie ukazují, že to jde i jinak.

Velký projekt se dá rozdělit na fáze po 3 až 6 měsících, přičemž každá fáze musí dodat něco, co se dá otestovat s reálnými uživateli. Zakázka zase může vyžadovat otevřená API a standardy, aby se předešlo vendor lock-inu a umožnila se integrace různých systémů. Nejsou to technické detaily. Rozhodují o tom, jestli se systém dá později rozšířit, nebo se bude muset přepsat od nuly.

Každý veřejný IT systém také potřebuje product ownera, který zodpovídá za uživatelskou zkušenost a měřitelné výsledky. Metriky patří na veřejné dashboardy, aby bylo vidět, kolik lidí službu používá, jaká je úspěšnost dokončení procesů a jaký je průměrný čas vyřízení. A projekt by měl v pravidelných intervalech hodnotit někdo zvenčí. Ne dodavatel, ale nezávislý tým, který posoudí, jestli projekt stále řeší původní problém.

Naše zkušenost

Na jednom projektu pro veřejnou správu jsme prosadili dvoutýdenní iterace místo půlročních dodávek. Za první tři měsíce jsme s klientem otestovali čtyři prototypy a výsledný systém vypadal úplně jinak, než původní specifikace předpokládala. Fungoval lépe. Právě proto ke každému projektu přistupujeme iterativně a začínáme prototypem, ne 200stránkovou specifikací.

Věříme, že i veřejný sektor si zaslouží software, který lidé skutečně chtějí používat.

Další miliardy na digitalizaci jsou příležitost, ne samozřejmost. Pokud se budou řídit stejnými pravidly jako dosud, výsledky budou stejné. Menší projekty, iterace, product ownership a transparentnost jsou to, co může Slovensku konečně přinést e-služby, na které bude hrdé.

Pokud hledáte partnera pro vývoj digitálních služeb, který začíná prototypem, ne tendrovou dokumentací, ozvěte se nám.